Cestování do neznáma

20. června 2012 v 14:02 | Radičik |  Téma týdne
"Procestoval jsem celý svět", může se někdo pochlubit. Jenže do jaké míry to dnešní "cestování" je skutečně cestováním?


Pokud cestujeme někam dál a nevyužijeme tak předem vybudované dálnice, necháme se aspoň autem dopravit na letiště. Letadlo nás během pár hodin dopraví kamkoli si přejeme. Ubytujeme se v předem připraveném hotelu, který se nám postará o nocleh a stravu. Po ubytování se vydáme obdivovat krajinu, o které už máme jistou představu z cestovky. Pokud se nám ale nechce na obchůzku krajiny či památek, uvelebíme se na lehátku pěkně na pláži, necháme na sebe působit atmosféru a odpočíváme. A takto můžeme skutečně "procestovat" celý svět. Jenže se skutečným cestováním to nebude mít nic společného.

Strašně rád bych se ale vrátil pár století zpátky. Do doby, kdy ještě nebyly předem vybudované dálnice, předem vyšlapané cestičky ani moderní dopravní prostředky. Já vím, někomu to připadne trochu staromódní a má pravdu, dnešní doba už ty vyšlapané cestičky a rychlost prostě vyžaduje. Jenže já se za své sny nestydím.

Obr. Prosím Vás, kudy tady vede dálnice?

Strašně rád bych si razil nevyšlapanou cestičku v nehostinné krajině. Třeba se prodírat džunglí a nevědět co mě čeká. Poslouchat zpěv ptáků a vřískot opic na větvích stromů. Mít se na pozoru před hady, šelmami, jedovatými pavouky a dalším nebezpečím. Vnímat vlhké klima na vlastní kůži a v dálce slyšet nějaké záhadné hučení. S vervou si razit cestičku a s napětím očekávat, co je to za tajemný zvuk. Po zdolání všech překážek prodrat se k nádherné scenérii nějakého vodopádu, který neznám z cestovky a o kterém nikdo neměl ani tušení. Nemít nocleh v ustlané posteli v hotelu, ale v divočině si nocleh vyhledat. Nemít oběd naservírovaný až pod nos, ale sám se postarat o stravu a vše potřebné.
Prostě cestování se všemi útrapami, tomu říkám pravé cestování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 20. června 2012 v 14:21 | Reagovat

To zní hezky a romanticky. Jen hadů a podobné havěti bych se bála. Ale já necestuji nijak..nemám čas ani peníze...Třeba jednou....

2 kirma-lee kirma-lee | Web | 20. června 2012 v 16:12 | Reagovat

Ano, ano přesně tak :) Sice můžu říct: ,,Byla jsem v Chorvatsku..,, ale kdo by prolézal všechny ty skály? Málokdo. Většina z nás si prostě představí válení se u moře, navštívení nějakých míst.... a tim to hasne.

Pěkný článek!

3 helena helena | Web | 20. června 2012 v 21:34 | Reagovat

Plně tě chápu,ale takové cesty můžeš realizovat.Ale nejsou to žádné dovolené.
Z takové cesty přijedeš pěkně unavený,ale plný zážitků do konce života.

4 Jana Jana | Web | 21. června 2012 v 11:13 | Reagovat

Podobně zaměřeného ,,cestovatele" mám doma.Jestli ho tak tedy můžu nazvat po dvou cestách po Mexiku :-).Já bych to asi nezvládala,ale on si to užívá.A zážitky,o kterých vypravuje ,stojí za to :D

5 bludickka bludickka | Web | 21. června 2012 v 12:00 | Reagovat

Poslední dobou jsem strašně zpohodlněla. Přiznávám :) Moc jsem toho neprocestovala a ani takové ambice nemám. Zvykla jsem si když jsem měla nedostatek peněz, takže myšlenku na cestování jsem docela vytěsnila.

6 Vendy Vendy | Web | 21. června 2012 v 14:02 | Reagovat

Ale dá se podobně cestovat i dnes. I u nás doba, prostě si udělat výlet na dva dny, jen s batohem, ešusem, flaškou na pití, spacákem... spát pod širákem nebo pod stanem. Procházet lesy, po cestách i necestách. Můžeš si naplánovat trasu odkud kam.
Jenže, pravda, dnes je to možná problém. Některé lesy už mají omezení, někde zakazují rozdělávat ohně (navíc v tom vedru se ani nedivím).
Ale stejně si myslím, že se něco dá podniknout...

7 Lilly Lilly | E-mail | Web | 21. června 2012 v 14:50 | Reagovat

Tiež by som chcela poznať, aké to bolo v minulosti. No, určite nebolo nič také ľahké, ako teraz.
Pekný článok :)

8 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 22. června 2012 v 13:39 | Reagovat

Máš pravdu, pravé cestování je jak píšeš. Sbalit se a se všemi útrapami. Takovým průkopníkem cestování byl K. H. Mácha. Sebral se a kráčel z Prahy do Litoměřic a ještě to vzal přes všechny možné zříceniny.:)

9 Martin Martin | Web | 25. června 2012 v 18:55 | Reagovat

Já osobně byl teď týden v Itálii a musím říct, že to nebylo to, co jsem očekával. Já bych se chtěl například projít pouští a jít opravdu jen svou vlastní cestou. Znám cestovatele tady z okolí, kteří si prostě na vlastní pěst vyrazí do Ameriky a projdou si Grand Kaňon, aniž by se předem informovali u cestovní kanceláře, prostě to procestují v tom pravém slova smyslu, jak sám píšeš.

Omlouvám se za svou nepřítomnost, ale jak jsem psal, byl jsem mimo republiku bez připojení na net...

10 Rony Rony | Web | 28. června 2012 v 11:06 | Reagovat

jéj, to je pěknej článek!! Taky miluju dobrodružství, ale za některý vyšlápnutý cestičky jsem docela ráda.:-) Kdyžtak koukni na můj blog, mám tam takovej rozlučkovej článek, odjíždím v neděli do Anglie, takže tu nějakou dobu nebudu.

11 Satine Satine | Web | 28. června 2012 v 21:27 | Reagovat

Přesně! To je to pravý cestování, vypravit se neznámo kam a všechno si to vyzkoušet a užít na vlastní kůži. Sice nemám jinou možnost, než takhle cestovat pouze po ČR a to ještě ne zrovna daleko, ale je super se jen tak ráno sbalit a prostě jít, kamkoliv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama